Boj s osudem! - 3. kapitola

8. listopadu 2009 v 20:55 | malfoyka |  Boj s osudem!
Ahojky,

přidávám další kapitolky k povídce "Boj s osudem!" . Jinak k povídce "Správná láska" se už kapitolka píše.


Byl zrovna začátek školního roku a všichni studenti se začali vracet do Bradavic. Známé trio zrovna mířilo na večeři, když potkalo Draca Malfoye. Nemohl si odpustit nějakou hnusnou poznámku jejich směrem, ale všichni ho ignorovali, což se Dracovi ani trochu nelíbilo. Potřeboval vyvolat konflikt, vždyť tohle neměl celé prázdniny a opravdu ho moc bavilo se s nimi hádat. Snažil se všelijak je vyprovokovat, ale jediná, kdo na něj nějak reagovala, byla Herm, která vyplázla jazyk. To ho dopálilo nejvíc, ale už nezmohl nic, neboť zmizli z dohledu. Počkal tedy na svoje gorily a šel na večeři taky.

Mezitím si Harry,Hermiona a Ron našli místa na sezení. Večeře začala jako vždy proslovem Brumbála. Řekl jim zase jen to, co nesmí a co by měli. Nechápala, proč jim to stále dokola opakoval, ale při pomyšlení, že to tento rok slyší naposled, ji bodlo u srdce. Nechtěla odejít ze školy a rozloučit se s přáteli. Tolik se bála, že už je taky nemusí vidět, i když si slíbili, že se nikdy nerozdělí. Nad svými myšlenkami strávila celý Brumbálův projev a probral ji až pokyn k jídlu. Ron už měl plnou pusu jídlem a chystal se něco říct, což Hermiona ukončila vražedným pohledem. Zato Harry byl myšlenkami jinde, stále koukal na jedinou dívku se zrzavými vlasy. Nemohl se nabažit pohledu na překrásnou Ginny.

,,Hodláš jí někdy říct, co k ní cítíš?" zeptala se Herm nenápadně, aby to neslyšel naproti sedící Ron.

,,Cože? Já nevím, o čem to mluvíš!" zamířil rychle pohledem jinam.

,,Neblbni, já nejsem slepá! Už minulý rok jsi po ní pořád koukal a tenhle rok bys měl udělat konečně první krok." pousmála se Mia.

,,A copak, že ty víš o lásce tolik, no?" snažil se Harry změnit téma.

,,Četla jsem už tolik příběhů." usoudila.

,,Kdy ty potkáš toho pravého?" zeptal se nenápadně.

,,Jo, tak to ještě nevím a hlavu si tím nelámu, až to přijde, tak to přijde." mávla rukou Hermiona.

Po zbytek večeře se věnovali už jen jídlu a kluci přidali i famfrpál. Bavit se o létání zrovna chuť neměla, proto se s kluky hezky rozloučila a šla do Nebelvírské věže. Cestou však narazila na známou zmijozelskou partičku. Chtěla se jim co nejrychleji vyhnout, bohužel zrovna Draco si ji všiml a poručil svým "kamarádům", aby ihned zmizli. Hermiona to však vnímat nechtěla a radši přidala do kroku. Když kolem Draca procházela, najednou ji chytil za paži a přitáhl silou k sobě.

,,Malfoyi, okamžitě mě pusť!" řekla výhružně.

,,Ani mě nenapadne, nejdříve tě naučím slušnému chování!" odpověděl a táhl ji do prázdné učebny.

,,Nech mě na pokoji nebo budu křičet!" začala mu vyhrožovat, ale Draco jako by jí neslyšel. Otevřel dveře učebny a šoupl ji tam.

,,Tak a teď si můžeme v klidu promluvit." uchechtl se.

,,Já s tebou nemám o čem mluvit, parchante." pro větší účinnost po něm hodila tužku, která se válela na nejbližší lavici.

,,Takhle se ke mně chovat nebudeš, špinavá šmejdko!" vyjel na ni a přitáhl si ji k sobě.

,,Nešahej na mě, a jestli si myslíš, že mi tvoje nadávky nějak vadí, tak už dávno ne!" vysmála se mu do tváře.

,,Neprovokuj nebo se ti stane něco zlého, se šmejdkou jako ty, nebudu mít slitování!" procedil výhružně mezi zuby.

V tu chvíli jako by Draca něco popadlo! Začal sebou strašně třást a s bolestí se chytal za hlavu. Hermiona na něj nevěřícně koukala, nevěděla, co má dělat. Draco si od samé bolesti klekl na kolena a stále se držel za hlavu. Hermiona jen stála, neboť nevěděla, co se děje! Najednou bolest přestala a Draco se uklidnil. Celý udýchaný vyčerpaný pohleděl nad sebe stojící Herm.

,,Grangerová, díky bohu, že jsem tě hned našel." začal.

,,Malfoyi, jsi v pořádku? Co se to s tebou dělo?" nechápala a hlavně byla zmatená nad změnou jeho chování.

,,Musíš mi pomoct." opakoval a pomalu vstával.

,,Můžeš mi říct, co se tu dělo?" odstupovala od něj.

,,Grangerová, všechno je jinak, musíme se spojit a…" zarazil se, když Hemiona začala kroutit hlavou.

,,Co je tohle zase za tvoji pitomou hru? Laskavě se ke mně už nikdy nepřibližuj!" řekla vystrašeně a vyběhla z učebny.

Draco vůbec nechápal, co udělal špatně. ,,No možná jsem na ni šel moc rychle." usoudil po chvíli.

Rozhlédl se kolem sebe, na tuhle chvíli si pamatoval moc dobře. Byl začátek roku a on zde vyhrožoval Hermioně, že ji zabije. Jenže teď musí minulost změnit a získat její lásku. V duchu proklínal Orbise, že mu nemohl vybrat snadnější terč nebo ho aspoň nevrátil do prvního ročníku. Nechápal, jak má získat její lásku, když šest let jí dělal to, co dělal! Vyšel na chodbu a zamířil do sklepení. Bohužel u vchodu si uvědomil, že neví heslo. Sedl si na zem a čekal až někdo ze zmijozelských půjde dovnitř nebo ven. Čekat dlouho ani nemusel, neboť během chvilky dorazila Pansy a hned se na Draca začala sápat. Okamžitě ji odstrčil a šel do svého pokoje, nemohl pochopit, jak se celou školu mohl s ní zahazovat. V pokoji měl poprvé možnost podívat se do zrcadla. Jeho krásné blond vlasy mu padaly do bledé a přitom tak krásné tváře.
Tolik mu chybělo jeho mládí. Najednou někdo zaklepal.

,,Dále." odpověděl.

,,Nazdar Draco, kam jsi po večeři zmizel? Chtěli jsme přeci jít si užívat s nějakými kočkami!" rozesmál se Zabini.

,,Nějak jsem unavený, dnes nechci dělat nic." odpověděl ledabyle Draco.

,,Nechápu, co se s tebou děje!" rozčílil se Zabini.

,,Vypadni." zasyčel výhružně Draco.

Zabini se tedy sbalil a odešel pěkně nafučený! Draco nad tím jen zakroutil hlavou a lehl si do postele. Snažil se vymyslet plán, jak získat na svoji stranu Hermionu. Nenáviděla ho a pochybuje, že to dokáže změnit. S myšlenkami na ni usnul.

Hermiona doběhla do Nebelvírské věze a zamkla se v koupelně. Vůbec nevěděla, co to do Malfoye vjelo. Prý se spojit a pomoct mu, to tak! Nejradši by ho praštila a někam zavřela! Rozčesala si vlasy a celou dobu přemýšlela, co se dneska stalo v té učebně. Poté ulehla do postele a usnula.

Druhý den šla klidně na snídani. Včerejší večer byl pryč a Malfoy taky, aspoň v to doufala! Celou snídani byla netrpělivá, neboť jen co vešel Draco, nespustil z ní oči. Vůbec nechápala, jak dokázala hned na začátku roku upoutat tak velkou jeho pozornost. Tohle totiž nebylo normální ani na mladého Malfoye. V čase pošty se po Velké síni rozletěly sovy, ale Herm tomu nevěnovala pozornost. Její Denní věštec přistál vedle pravé ruky, takže další pošta jí vůbec nezajímala. Chtěla si zrovna namazat další toust, když před ní dopadl puget růží. V tu chvíli se na ní všichni otočili a šeptali si pro sebe.

"Ehm Herm, co nevíme?" zadržoval smích Ron.

,,Nic , co by bylo životně důležité!" vyprskla na něj.

"No evidentně tě někdo obdivuje." Usoudil Harry.

,,Pche, to nemůže přijít a říct jí to?" rozesmál se Ron.

"Náhodou je to velmi milé a romantické, které holce se tohle poštěstí?" rozplývala se Ginny.

,,Fajn, od koho je to?" odsekl Ron.

,,Já nevím, není tu jméno." Odpověděla najednou Herm.

,,Jak romantické!" zaradovala se Ginny.

,,Spíš hloupé." Konstatovala Hermiona. Najednou si všimla Draca, jak vychází z Velké síně a přísahala by, že se usmál.

Celý den nebyl nijak zvláštní, kromě Rona a Harryho, kteří se snažili přijít na to, kdo je Hermionin nápadník. Chvílemi jí přišlo, že je to zajímá víc než ji samotnou. "No a? Tak mi někdo poslal růže, nejspíš si ze mě chtěl vystřelit!" pomyslela si Herm, když šla směrem do sklepení na Lektvary. "Neříkej, že by tě nezajímalo, kdo to je!" ozvalo se její druhý já. "Asi jo, ale bůh ví jaký pošuk." Odpověděla a stoupla si k Harrymu a Ronovi.

Draco přišel do sklepení mezi posledníma. První, co udělal, vyhledal ji. Konečně měl malinkou chvilku si ji pořádně prohlédnout jinýma očima. Musel uznat, že byla překrásná. Vůbec nechápal, jak si ji mohl nevšimnout, vždyť ona by klidně mohla být nejkrásnější. Její hezká tvář lemovaná hnědými vlasy. Její nádherná postava, vytvarovaná správně na určitých místech. Možná tohle byl ten okamžik, který si bude pamatovat navždy, neboť jeho srdce vynechalo úder. Najednou se mu přímo do očí zadívaly její. Nádherně hnědě zbarvené hleděly do jeho chladných šedivých. Kdyby mohl, klesne teď na kolena přímo před ní.

Hermiona se dívala do Dracových očí, úplně utopená tou hloubkou. Jako by jeho oči byly vstup do jeho duše a ona do ní mohla vidět. Najednou jí došlo, co dělá, pohled stočila na Harryho. Když se vynořil Snape, vešli všichni do učebny. Hodina byla pro ni příšerná, nebo´t na sobě celou dobu cítila jeho pohled. Modlila se, aby zazvonilo a ona byla volná. Odpočítávala minuty a vůbec nechápala, co se s Malfoyem stalo. "Nejspíš se praštil do hlavy ten večer." Přemýšlela. "Myslíš?Já jsem jiného názoru." Ozval se druhý hlásek. V tu chvíli to Herm došlo. "Proboha! Ty růže jsou od něj!" skoro vykřikla. "No hurá, můžeme zase klidně spát." Reagoval na to její podvědomý hlásek. S panikou v očích se nenápadně otočila na něj. Díval se upřeně na ni, v očích smutek. "To není možný!" zpanikařila a ihned se otočila zpátky.

V tu chvíli vše pochopil Dracovi. Pochopil, že jí to došlo. Na jednu stranu byl moc rád, že je tak chytrá, ale na druhou měl trápení, co bude dělat teď. Přál si zvonění, aby mohl zmizet někam, kde bude sám! Za několik minut se zvonek rozdrnčel a pro Draca to bylo velké vysvobození. První z celé třídy vyletěl na chodbu a uháněl pryč z hradu. Musel na vzduch někam, kde nikoho nepotká a bude sám se svými myšlenkami. Došel až k jezeru, kde se posadil na břeh a ruce složil do dlaní.

,,Dobrý den, Draco." Pozdravil Orbis.

,,Ty? Co tu děláš?" vyjekl Draco.

,,Přišel jsem se jen podívat, jak ti jde tvůj boj." Odpověděl klidně a sedl si vedle něj.

,,No přímo bezvadně!" vyhodil rukama do vzduchu Draco.

,,Koukám, hlavně jsem ti přišel říct něco, co jsem zapomněl." Začal pomalu Orbis.

,,A to?" reagoval ihned Draco.

,,Neboj se, tvůj osud se změní, pokud láska Hermiony Gragerové bude tvoje. O svůj osud se bát nemusíš." Povídal a přitom se díval do dáli.

,,Tak co potom?" nechápal Draco.

,,Její osud. Aby ses zachránil, potřebuješ, aby řekla, že tě miluje víc než svůj život." Váhal Orbis.

,,A když to řekne?" vyzvídal Malfoy.

,,Pak tvůj osud se ihned změní v její a můžu ti odpřísáhnout, že ona ho má dlouhý a šťastný." Pousmál se Orbis.

,,Pokud vezmu její osud, co bude s ní?" Draco polkl než se zeptal.

,,Převezme tvůj. Takže, když si ve svém vidění viděl svou smrt, bude to její smrt." Povídal klidně Orbis.

,,To ne!" vykřikl Draco.

,,Vždyť je to jen mudlovská šmejdka, jak jsi sám mi řekl." Divil se Orbis.

,,Už ne! Ona je…no..já…" nedokázal to dopovědět.

"Miluješ ji! Vtom případě jsem zvědavý, jak se rozhodneš! Buď zachráníš sebe, ale na úkor jejího života." Začalo to být pro Orbise zajímavé.

,,To nemohu." Klesl Dracovi hlas.

,,Budeš muset, pokud nechceš zemřít sám." Vstal Orbis. "Až se rozhodneš, stačí jen mě zavolat." Dopověděl a zmizel stejně rychle jako přišel.

Draco zůstal nehybně sedět ještě několik hodin. Začalo se stmívat a on zameškal celý den, nemohl uvěřit, co provedl. Zachrání sebe, ale zabije ji. To nemohl, to bylo kruté i na Malfoye. "Miluju ji?" zeptal se sám sebe. "Myslím, že jsme v tom až po uši, kámo." Odpověděl mu druhý hlásek. "Tak co pak bude s námi?" přemýšlel Draco. "Myslím, že umřeme." Pošeptal mu druhý hlásek.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kejkej Kejkej | 9. listopadu 2009 v 20:04 | Reagovat

FANTASTICKÝ!!! jen doufám, že na další jistě skvělou kapitolu nebudeme muset čekat příliš dlouho

2 Hermiona-Nikola Hermiona-Nikola | Web | 9. listopadu 2009 v 20:35 | Reagovat

Skvělý lásko!!!:-)

3 Ketty xD Ketty xD | 10. listopadu 2009 v 8:54 | Reagovat

Juu .. Moc pěknýý :)

4 Stefi Stefi | 10. listopadu 2009 v 18:09 | Reagovat

nádherný =)

5 GaBrIeLQa GaBrIeLQa | 16. listopadu 2009 v 10:24 | Reagovat

hezký, krásný, super, .....
honem RYCHLE další

6 Annie Patt Annie Patt | 16. listopadu 2009 v 13:52 | Reagovat

Super to je úžasný . Napiš prosím další brzičko.

7 veronika veronika | 17. listopadu 2009 v 21:17 | Reagovat

nádhera

8 pimpinela pimpinela | Web | 22. listopadu 2009 v 14:23 | Reagovat

Ahojky. :)) tak najprv som si musela trošku osviežiť pameť :), čo sa dialo v kapitolke predtým. :),
Počuj, nemáš tam nahodou chybu? Nemala by toto byť 3 kapitola ? :)) a zdá sa mi, že tam máš kúsok druhej kapitoly ale nevadí. :))...
Obaja trpia rozpoltenou osobnosťou :D :D prvý, druhý hlások :DD...to bolo pekné :))

Chudák Draco, má teda riadne ťažkú úlohu, buď on alebo ona. Dosť drsné. Mno som zvedavá ako sa to bude vyvíjať ďalej. Tak zatiaľ paaa.

9 Máňa Máňa | 28. ledna 2010 v 15:28 | Reagovat

to jsm taky zvědavá tak rychle s další

10 Veju Veju | 13. června 2010 v 19:30 | Reagovat

Ty blááho, drsný. To neni fééér.

11 Nat Nat | 17. listopadu 2010 v 10:54 | Reagovat

Fíha, jsem zvědavá, jak se rozhodne..

12 kačka kačka | 18. června 2012 v 16:03 | Reagovat

No to je hrůza já nechci aby umřl ani jeden z nich. Hned jdu na další kapču a jinak upa super povidka.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama