Odpověď na email :)

22. září 2011 v 23:18 | malfoyka |  moje kecičky
Ahojky,

v pondělí během dne mi přišel dopis od jedné slečny, na který jsem slíbila, že odepíšu. Slib dodržím :)

PS: Kapitolky ke "Správná láska" jsou dopsané až skoro do úplného konce povídky :)

Vaše Malfoyka



Email od LadyEmm:



Ahoj Malfoyko, tvůj blog se mi moc líbí a povídky, které zde čtu, jsou nádherné. Připadají mi tak procítěné, tak živé. V plno příbězích se vidím. Tolik bych si přála zažít "to" , co najde v každé povídce Draco s Herm. Obdivuju tě, neboť co jsem četla, zažila si v lásce zklamání, a přesto jsi stále schopná psát "beznadějné" romantiky. Chtěla bych se zeptat, co v tvém životě tě tolik inspiruje k takovým povídkám? Zda už ses dostala přes ten bolestivý rozchod? Pak by mě ještě zajímalo, s čím se víc ztotožňuješ Herm/RON - jistota nebo Herm/Draco - jiskra s vášní? Díky za odpověď, budu čekat na blogu J Jsi můj vzor v psaní!



Slibovaná odpověď:



Milá LadyEmmo,


předem chci moc poděkovat, za vše, co jsi mi napsala. To, že jsem tvůj vzor v psaní, mě hrozně dojalo. Zvlášť protože mi nepřijde, že by moje psaní bylo nějak geniální. Vezmeme tvůj email popořadě.


Tenhle blog jsem si založila ve věku, kdy jsem věřila na to, že potkám "prince snů", že tam někde pro mě je. Plno příběhů ze začátku, jsou jen možnosti, jak jsem ho chtěla najít. Bohužel to se mi nestalo. Vyrostala jsem a poznala, že život vůbec není o tom "a žili spolu šťastně až do smrti". Život umí být krutý a některé osudy, co přichystá, jsou k pláči bolestivé.


Můj rozchod s bývalým přítelem, bylo zatím to nejtěžší, co jsem musela zvládnout v lásce. Způsob a hlavně forma toho, jak mě opustil, mě trápila ještě měsíce potom. Bála jsem se najednou života bez něj. Byla jsem zvyklá mít se o koho opřít, vědět, že mohu říct "my". Tenkrát mě zasáhla hrozná rána a myslela jsem, že to nemůže být horší, bohužel mohlo. Brzy se ukázalo, že byl tak čiperný a necelý měsíc po rozchodu čekal dítě s jinou. Tu dotyčnou si před pár týdny vzal za ženu a narodila se jim krásná holčička. Od rozchodu je to rok a na otázku "jsi v pohodě?", už odpovídám, že jsem. Nikdy nebudu tak v pohodě, abych zapomněla na to, co jsme měli, vlastně to ani nechci! Nelituji jediného momentu s ním, protože díky těmto všem událostem, jsem taková, jaká jsem. Mnozí se mne ptají, jak je možné, že když ho teď vidím, necítím nenávist. Odpověď je jednoduchá. Dlouho mě ten rozchod trápil, popravdě až do začátku léta. Stále jsem věřila, že můj život je sen a až se probudím, budu opět s ním. Mýlila jsem se. Zlom přišel jeden večer před prázdninami. Byl pyšný otec a nejspíš mi to musel hned říct. Nenáviděla jsem ho za to, že mě chce ještě víc utrápit, když tu najednou změnil směr konverzace. Nevím, co ho dohnalo k tomu, aby zpytoval svědomí, ale omluvil se mi. Ten večer mě žádal o odpuštění za vše, co po rozchodu o mě řekl, za vše, co v našem vztahu udělal špatně a hlavně za způsob, kterým mě nechal odejít. Najednou mi to došlo! Nemilovala jsem ho už, byla jsem připravená žít dál, ale jediné, co mi scházelo, byla jeho lítost. Po jeho upřímné omluvě, jakoby ze mě něco spadlo, jako bych se konečně mohla zase volně nadechnout bez pocitu, že mé srdce krvácí. Odpustila jsem mu a nejspíš jsem ho milovala tolik, že mi nyní stačí jen vědomí, že je šťastný a oba jsme byli schopni jít dál. Byl moje první láska, na kterou jak mi všichni dáte za pravdu, se nikdy nezapomene a já to ani nechci. Nikdy nezmáčknu na facebooku tlačítko "smazat z přátel", protože už je to za mnou a nehodlám zapomenout jedinou chvíli z toho vztahu.


Co mě inspiruje k psaní? Vlastně popravdě ani nevím. Dřív jsem tenhle blog používala jako "útěk" od reality. Dnes je tomu jinak. Chci dopsat rozepsané povídky a pak se rozhodnout zda, v tomhle blogu pokračovat. Psaní se stalo mým koníčkem, ale nějak jsem vyrostla z toho všeho. Každopádně, nejspíš v blogu budu pokračovat, ale už to nebudou "dětské" povídky. Inspiraci hledám v každém v romantickém okamžiku svého života, ale i při koukání na romantické filmy, proto občas můžeš najít podobnosti.


Jinak, co se týče tvé otázky o mém názoru. Ještě nedávno bych ti řekla, že volím "jistotu". Asi to bylo hlavně, protože jsem dlouho po bývalém příteli nemohla najít "to", co jsem s ním měla. Tu náplň, tu zamilovanost, tu touhu mít ho stále u sebe, stále jsem hledala někoho, s kým tohle vše budu zažívat. Nedokázala jsem ho najít. Ztrácela jsem naději a spokojila se s tím, že už to nezažiju. Dokonce jsem našla kluka, který splňoval aspoň jednu položku v mém "náročném seznamu" a to, miloval mě. Byl už od začátku moje jasná jistota a já byla připravená se s ní spokojit. A najednou se to stalo. Objevil se jiný. Nečekala jsem to zrovna u něj, ale bylo to tam. Ustavičné handrkování, ironické poznámky, to všechno mě nabíjelo a při prvním polibku jsem uklouzla. Ztratila jsem na malý moment půdu pod nohama, a i když jsem se to snažila vyrovnat, nešlo to. Každopádně byl to úlet a já měla být s mojí malou "jistotou". Bohužel jsem si neuvědomila, že ten "úlet" mi dal něco, co jsem hledala. Byla tam jiskra, která však neměla budoucnost. Vše skončilo, ale já poznala zase jiskru, takže jsem se najednou nemohla spokojit s "jistotou". Nakonec jsem se svou "jiskrou" skončila a popravdě vůbec netuším, jak je to možné. Bylo to náhlé, impulzivní a hlavně krásné. Doporučuji ti, abys nikdy nepřestala hledat jiskru, protože já jsem šťastná. Mám vedle sebe úžasného kluka, který i když to neví, mi dokáže vykouzlit na tváři úsměv. Ani netuší, jak moc pro mě z ničeho nic začal znamenat. Ale měla bys vědět, že zvolení "jiskry" má své nevýhody a to, že si nikdy nemůžeš být jistá, že on to cítí stejně, nikdy si nemůžeš klidně spát. Zkráceně podle mě jsme ještě mladé, abychom hrály na "tak miluje mě on, já nemusím". Zapomeň! Důležité je, abys i ty milovala a byla spokojená. Takže vždy bych zatím zvolila Herm/ DRACO (aspoň než mi bude 30 a budu sama, pak budu ráda za jistotu) :D


Malfoyka


PS: Díky za dotaz.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | 22. září 2011 v 23:43 | Reagovat

to je krásný :) Moc ti přeju štěstí s tvoji jiskřičkou :) Těším se na další kapitolky :)

2 LadyEmma LadyEmma | 26. září 2011 v 0:09 | Reagovat

Ahojky Malfoyko,

moc chci poděkovat za tvoji odpověď! Z tvého psaní jsem pochopila, že láska je k tomuhle psaní asi potřeba. Používat články zde jako "útěk", může být jen dočasné. Mrzí mě bolest, jakou jsi musela prožít, ale také tě obdivuju za to, že jsi to zvládla :) Přeju ti aby ti vydrželo štěstí a tenhle blog jsi měla chuť psát dál, miluju to tu! PS: ten dotyčný by měl vědět, co pro tebe znamená :*

3 ředitelka Cleray ředitelka Cleray | Web | 28. září 2011 v 11:16 | Reagovat

chcete do školy čar a kouzel která bude opravdu fungovat klikněte na web a ste tam

4 Nat Nat | 1. října 2011 v 17:18 | Reagovat

Je mi upřímně líto, co se Ti stalo, neboť z Tvé povídky to vůbec není znát. Píšeš je skvěle, a i Tvá odpověď formou "slohu" se mi líbila. Miluji tvou Správnou lásku! =)

5 Hermiona-Nikola Hermiona-Nikola | Web | 18. října 2011 v 10:17 | Reagovat

Zlato já vím, jak si na tom byla a moc, opravdu strašně moc mě mrzí, že jsem nemohla být u tebe a pomáhat ti :( To je asi jediný co si nikdy neodpustím :)
Ale zase vím, že jsi na tom už dobře a mám z tebe radost :-*

6 Iris Iris | 23. října 2011 v 20:08 | Reagovat

Tohle co jsi napsala mě dostalo a pochopila jsem z toho hodně věcí :)...Taky jsem po rozchodu s klukem a moc mi ublizil.Stále to bolí ale tedˇdíky tvému doisu jsem pochopila mnohem víc.Děkuju :)...a take děkuju i za tvé povíkdy jsou překrásné.Měla jsi pravdu že na utěk od reality je nejlepší místo zde na blogu...protože já to cítím stějně :)

7 dramionedh dramionedh | Web | 5. listopadu 2011 v 18:28 | Reagovat

hezký blog koukni na můj můžete si tam psát o povídky na přání páru draco a hermiona.

8 Newim Newim | 3. března 2012 v 23:27 | Reagovat

ses na to vysrala co? (příběh a blog a tak)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama